Jak správně připravit barvy v CMYK pro tisk obalů a POS materiálů

Chcete, aby barvy na vašich obalech nebo POS stojanech vypadaly přesně podle návrhu? V článku poradíme, jak správně připravit tisková data v CMYK a na co si dát pozor u náročnějších odstínů – od černé, šedé a bílé až po zlatou a pastelové tóny.

Tisk na vlnitou lepenku a karton má svá specifika. Je potřeba počítat nejen se základní barvou materiálu, na který tiskneme – nejčastěji bílou, hnědou nebo černou – ale také s jeho nasákavostí. Vlnitá lepenka saje více, zatímco hladký karton téměř minimálně.

Výsledný potisk proto může v praxi vypadat trochu jinak než grafický návrh na monitoru. Právě proto vám před výrobou série zasíláme fyzický vzorek, abyste finální produkt viděli na vlastní oči a mohli případně grafický návrh ještě upravit.

Pro optimální výsledek doporučujeme dodržet několik základních pravidel, která jsme pro vás sepsali v tomto článku. Teď se ale podíváme konkrétně na to, jak si poradit s přípravou jednotlivých odstínů.

Sytá černá v tisku: ověřené hodnoty CMYK a kdy je použít

Volba správné černé barvy pro tisk na obaly a stojany dokáže potrápit. Pro běžný tisk textů a jemné linie zpravidla postačí čistá K100, ale pro větší plochy už je potřeba přidat i další odstíny, aby byla barva dostatečně sytá.

Pro větší plochy, bannery nebo tisk na tmavší podklady je lepší Designer black, která dodá hloubku a sytost. Pokud v návrhu pracujete převážně s chladnými nebo naopak teplými barvami, můžete zvolit chladnou nebo teplou černou, aby lépe ladila s okolní grafikou.

Přehled nejčastějších variant černé v CMYK

• Standardní černá – běžná černá pro texty a tenké linky, na velkých plochách může působit lehce do šeda
  • CMYK: C0 | M0 | Y0 | K100

• Designer black – vyvážená sytá „rich“ černá pro plné plochy, pozadí a větší prvky; univerzální volba pro většinu případů
  • CMYK: C40 | M30 | Y30 | K100

• Chladná černá – černá s modrým nádechem; hodí se k modrým a neutrálním paletám, do moderních layoutů
  • CMYK: C60 | M0 | Y0 | K100

• Teplá černá – černá s červeným podtónem; ladí s teplými, zlatavými a přírodními tóny v grafice
  • CMYK: C0 | M60 | Y30 | K100

• Tmavě černá – velmi sytá směs pro náročné plochy, pouze pro některé materiály a technologie
  • CMYK: C63 | M52 | Y51 | K100

• Registrační černá – jen pro registrační značky, v běžné grafice ji nepoužívejte
  • CMYK: C100 | M100 | Y100 | K100

50 odstínů šedi? Šedá pro tisk na vlnitou lepenku a karton

Šedá barva při tisku patří mezi jednu z nejkomplikovanějších. Její výslednou podobu ovlivňuje typ materiálu a jeho nasákavost, typ tiskové technologie (digitální vs např. ofsetový tisk) i nastavení konkrétního stroje.

Konečný vzhled grafiky s šedými odstíny výrazně ovlivňuje také barva podkladu – u hnědého kraftu počítejte s tím, že šedá bude spíše tmavší s teplým podtónem, u tmavého podkladu je potřeba využít vícevrstvý potisk případně podtisk bílou barvou. Pro tisk šedé se nejčastěji používají tyto postupy:

1. Šedá složená ze čtyř barev CMYK

Šedý odstín vzniká kombinací všech 4 barevných kanálů CMYK – azurové (C), purpurové (M), žluté (Y) a černé (K). Oblíbenou variantou je tzv. „rich gray“ – CMYK: C2 | M2 | Y2 | K40–70 podle požadované sytosti.

• Výhody: Možnost úpravy tónu do teplé/studené varianty, rovnoměrnější tisk u větší ploch, hladší přechody

• Nevýhody: Kvůli složení ze čtyř barev může při tisku docházet k barevným odchylkám (monitor vs reálný tisk), proto je vhodné před výrobou celé zakázky udělat fyzický vzorek.

2. Šedá vytvořená pouze černou barvou (K)

Jednodušší způsob, jak tisknout odstíny šedé je nastavit ji pouze v černém kanálu (K). Světlejší a střední odstíny držte v rozmezí K10 – 50, tmavé, až téměř černé varianty potom mezi K 60–90.

• Výhody: Stabilní a sytá barva bez rizika odchylek mezi tiskovými archy, ostré texty, tenké linky

• Nevýhody: U velkých ploch může působit nevýrazně nebo nerovnoměrně, vhodnější pro malé prvky a menší plochy, problémy u savých povrchů

Aby bílá, bílá byla – jak správně připravit bílou barvu pro tisk?

V CMYK se bílá běžně netiskne; je to prázdná plocha, kde prosvítá materiál – většinou právě bílá lepenka nebo karton. Přesto existují situace, kdy je potřeba krycí bílou barvu tisknout, a to především u tmavých nebo průhledných materiálů. Jak správně na to?

Kdy se tiskne bílou barvou?

• Tisk na barevné materiály (např. černý, kraftový nebo barevný podklad) – zde se bílá používá jako samostatná barva nebo jako základ pod další barvy, které by jinak nevynikly.

• Tisk na transparentní nebo metalické materiály – především jako podkladová vrstva pro další barvy, samostatně obvykle ve více vrstvách.

• Speciální efekty – vícevrstvý tisk pro 3D efekt – častěji jako samostatná barva, může být i podkladová

Jak nastavit tisková data pro tisk bílé barvy

• Standardní bílá v CMYK – pokud tisknete na bílý podklad není nutné bílou barvu do návrhu vkládat – bude se automaticky považovat za prázdnou plochu. Bílé prvky stačí ponechat jako C0 | M0 | Y0 | K0 (prázdné místo).

• Bílá jako přímá barva (spot color) – samostatná bílá by měla být v grafice připravena v separované vrstvě (ideálně jen vektorové tvary bez průhlednosti a dalších efektů. V případě, že má sloužit jako podtisk, je nutné přesně definovat oblast, kde má být bílá použita (nemusí se jednat o celou plochu tisku).

Speciální odstíny a efekty – jak docílit sytých barev, imitovat metalickou zlatou nebo parciální lak

1. Pastelové barvy

Pastelové odstíny v CMYK tisku mohou být méně syté, než jak vypadají na obrazovce. Doporučujeme přidat bílý podklad, pokud se tiskne na barevné nebo kraftové materiály, aby barva vynikla. Pastely mohou být ovlivněny i texturou papíru – matný povrch je často nasaje více barvy a přirozeně je zmatní, zatímco lesklý je zvýrazní. Velmi jemné odstíny vyniknou nejlépe na tiskových technologiích, které pracují s přímou barvou.

2. Tmavé odstíny (tmavě modrá, hnědá, sytá černá…)

U sytých tmavých barev doporučujeme přidání malého procenta černé (K), aby barva byla plnější. U černé barvy používejte správnou variantu podle typu grafiky (viz předchozí sekce o černé). Výsledný efekt si vždy ověřte na fyzickém vzorku obalu nebo alespoň nátisku.

3. Imitace metalického zlatého potisku

Pomocí správně namíchaného poměru odstínů v CMYK lze úspěšně imitovat zlatý odstín za zlomek ceny skutečného metalického tisku. Efekt zlaté se tvoří směsí žluté, purpurové a malé příměsi černé v různých poměrech (podle preferované teploty). Dobrou službu udělá i pozvolný přechod mezi odstíny přímo v grafickém návrhu. Doporučujeme nebo stínování, které podpoří plastický dojem.

Doporučené rozmezí odstínů k otestování: C0 | M25–35 | Y80–90 | K5–15 (výsledek se bude lišit podle podkladu a stroje).

Mějte na paměti, že se stále jedná o imitaci a jakýkoli odstín ve CMYK nikdy plně nenahradí skutečný kovový efekt. Imitaci stříbrného potisku příliš nedoporučujeme, výsledný tisk vždy působí jako studená šedá.

4. Černý tisk na černý podklad – imitace parciálního laku

Digitální tisk černou barvou (K) na černý karton při správném nastavení dokáže vytvořit krásnou imitaci plastického parciálního laku za cenu běžného potisku. Přirozeně lesklý povrch tisku kontrastuje s matnějším podkladem a v případě, že se použije vícevrstvý tisk, efekt je ještě výraznější. Pro tyto účely doporučujeme používat sytou černou – designer black (CMYK: C40 | M30 | Y30 | K100).

Nevíte si rady s přípravou grafiky pro tisk na obaly a stojany?

Chcete mít jistotu, že tisk odpovídá vašim představám? Nechte si před tiskem celé série vyrobit vzorek a otestujte finální barvy přímo na zvoleném materiálu. Pokud potřebujete poradit s nastavením odstínů nebo samosnou grafikou, neváhejte nás kontaktovat – rádi vám pomůžeme!

Využít můžete také služeb našeho grafika, který má s tiskovou přípravou a tvorbou grafiky bohaté zkušenosti.